zdarma ke stažení obrázky PNG :Synagoga
Synagoga

Synagoga, také hláskovaná synagoga, je židovský nebo samaritánský dům uctívání.

Synagogy mají velké místo pro modlitbu (hlavní svatyni) a mohou mít také menší místnosti pro studium a někdy i společenský sál a kanceláře. Někteří mají oddělený prostor pro studium Tóry, nazývaný Beth midrash „studijním domem“.

Synagogy jsou zasvěcenými prostory sloužícími k modlitbě, čtení, studium a shromáždění Tanakh (celá hebrejská Bible, včetně Tóry); Synagoga však není nutná pro uctívání. Halakha si myslí, že komunitní židovské bohoslužby lze provádět všude, kde se shromáždí deset Židů (minyan). Uctívání může být také prováděno samostatně nebo s méně než deseti lidmi spojenými dohromady. Halakha však považuje určité modlitby za komunální modlitby, a proto je může recitovat pouze minyan. Synagoga, pokud jde o její specifické rituální a liturgické funkce, nenahrazuje dávno zničený chrám v Jeruzalémě.

Ačkoli synagogy existovaly dlouho před zničením Druhého chrámu v roce 70 nl, komunální bohoslužby v době, kdy chrám stále stál kolem korbanotu („obětní oběti“) přinesené kohanimem („kněží“) v chrámu v Jeruzalém. Celodenní bohoslužba Yom Kippur byla ve skutečnosti událostí, kdy shromáždění pozorovalo pohyby gadolu kohen („nejvyšší kněz“), když obětoval denní oběti a modlil se za svůj úspěch.

Během babylonského zajetí (586–537 př. Nl) muži Velkého shromáždění formalizovali a standardizovali jazyk židovských modliteb. Dříve se lidé modlili, když to považovali za vhodné, přičemž každý jednotlivec se modlil svým vlastním způsobem a nebyly předneseny žádné standardní modlitby.

Johanan ben Zakai, jeden z vůdců na konci druhé chrámové éry, vyhlásil myšlenku vytvoření jednotlivých bohoslužeb v jakémkoli místě, kde se Židé ocitli. Podle mnoha historiků to přispělo k kontinuitě židovského lidu udržováním jedinečné identity a přenosného způsobu uctívání i přes zničení chrámu.

Synagogy ve smyslu účelových prostor pro bohoslužby nebo místnosti původně postavené pro nějaký jiný účel, ale vyhrazené pro formální společnou modlitbu, však existovaly dlouho před zničením Druhého chrámu. Nejčasnější archeologické důkazy o existenci velmi raných synagog jsou z Egypta, kde kamenné synagogální nápisy věnující se datování z 3. století před naším letopočtem dokazují, že synagogy existovaly do tohoto data. Archeologové v Palestině a dalších zemích patřících k helénistickému světu identifikovali více než tucet židovských (a možná i samaritánských) synagog z období druhého chrámu.

Synagoga si může postavit každý Žid nebo skupina Židů. Synagogy byly postaveny starověkými židovskými králi, bohatými patrony jako součást široké škály lidských institucí, včetně světských vzdělávacích institucí, vlád a hotelů, celou komunitou Židů žijících na konkrétním místě nebo podskupinami Židé seskupení podle zaměstnání, etnicity (tj. Sefardští, polští nebo perští Židé ve městě), styl náboženského zachovávání (tj. Reforma nebo pravoslavná synagoga) nebo podle následovníků konkrétního rabína.

Teorizovalo se, že se synagoga stala místem bohoslužeb v Palestině po zničení druhého chrámu během první židovsko-římské války; jiní však spekulují, že během helénistického období existovala modlitební místa, kromě chrámu. Popularita modlitby za oběť během let před zničením Druhého chrámu v roce 70 nl připravila Židy na život v diaspoře, kde se modlitba soustředila na židovské bohoslužby.

Navzdory možnosti synagogálních prostor před první židovsko-římskou válkou se synagoga objevila jako pevnost pro židovské bohoslužby po zničení chrámu. Pro Židy žijící po povstání fungovala synagoga jako „přenosný systém uctívání“. V synagoze se Židé uctívali spíše modlitbou než obětováním, které dříve sloužily jako hlavní forma uctívání v Druhém chrámu.

Na této stránce si můžete zdarma stáhnout PNG obrázky: Synagoga PNG obrázky ke stažení zdarma